České památky trpí nedostatkem investorů, odrazují je i požadavky památkářů
Mnoho památek v České republice chátrá. Chybí jim totiž vhodný investor, který najde potřebné prostředky na rekonstrukci a pak i patřičné využití. Velkým problémem mohou být i požadavky památkářů při rekonstrukci objektů. V České republice je v současné době za kulturní památky prohlášeno přibližně 40 000 nemovitostí.
K rekonstrukcím památek je třeba přistupovat svědomitě a s velkým respektem. Vždy je to pracná a nákladná cesta. Existují zde zdroje z EU, ale potřeba jsou i soukromé investice. A to i ze zahraničí, protože v tuzemsku se často nenajde investor, který by potřebnou částku byl ochoten investovat. Investoři často narážejí na problém, kdy se jim pro rekonstrukce těchto staveb obtížně stanovují náklady. Starší budovy mohou být také méně atraktivní díky svým původním dispozicím, které nevyhovují dnešním požadavkům.
Zájem obcí nezřídka brzdí nedostatek peněz a řeší, co s chátrajícími památkami v jejich vlastnictví. I když se památky někdy prodat podaří, není ještě vyhráno. Nový vlastník totiž může zjistit, že přecenil své síly a slibný rozjezd může brzy skončit.
Mnoho památek nemá štěstí a chátrá. Majitelé k prodeji využívají i aukce
Ze 40 000 nemovitostí, kterým byl přiznán status kulturní památky, jich mnoho je vydáno všanc povětrnostním podmínkám a zubu času a chátrá. Stávající majitelé, kteří nemají finanční prostředky na rekonstrukci jsou často nuceni snižovat prodejní ceny, a to někdy i u známých památek. Hlavním důvodem jsou vysoké investiční náklady na rekonstrukci.
Například znojemský Loucký klášter z 12. století chtěl stát původně prodat investorovi za 160 miliónů korun. Postupem času ale musel cenu kvůli nedostatku zájmu investorů snížit až na 55 miliónů. Často se snaží majitelé využívat moderních metod prodeje způsobem aukce, ale ani to často nepomáhá. Zámek v Sobotíně na Šumpersku se dražil už dvakrát, pokaždé bez úspěchu. Obce nebo církve tak své zdevastované památkově chráněné budovy nabízejí někdy už jen za symbolickou korunu.
Památky jsou opravovány i pro čistě komerční účely
Přeměny historických objektů v hotely, penzióny nebo restaurace ne vždy vidí rádi památkáři. Změna využití objektu s sebou často nese nutné opravy, které narušují památkovou a architektonickou hodnotu objektu. Pokud je ale vlastník k budově šetrný a jeho hodnotu zachová, je dobré, že objekt dál žije. A to uznávají často i památkáři, kteří dbají, aby kulturní hodnota nemovitosti byla co nejvíce zachována.
Novou šanci mají památky, které získají nové vlastníky
Na některé památky se ovšem usmálo štěstí a nový majitel jim vdechl nový život. Například zámek v Korozlukách na Mostecku, středověká tvrz v Malešově nebo Zámek Protivín. Ten v dávné minulosti patřil Lucemburkům a sloužil i Karlovi IV. Nedávno téměř rozpadlý zámek získal a pečlivě jej rekonstruuje malajský královský fond Royal Capital Club.
„Zámek Protivín má za sebou významný historický vývoj od gotiky, přes renesanci, baroko, rokokovou vestavbu interiéru. V posledních osmedesáti letech však chátral. Naším hlavním koncepčním prvkem celé rekonstrukce je hledání citlivého kontrastu mezi moderním a historickým. Jsem přesvědčená, že když se původní historické věci dá prostor a postaví se v kontrastu s moderními prvky, tak vynikne mnohem více, než když se vytvoří napodobenina historie,“ říká vedoucí architektka studia ARCH.IC s.r.o. a představitelka projektu THE ORB Věra Nagyová.
Po dokončení rekonstrukce bude Zámek Protivín sloužit jako česká základna a jedno ze sídel celosvětového projektu The Orb The Royal Capital Clubu. Na zámek navazuje také areál podzámčí. Z toho by se mělo stát nové kulturní a gastronomické centrum Protivína.
