Plzeňský Prazdroj pomůže hospodám ušetřit až třetinu energie
Hospody a restaurace se potýkají s enormním nárůstem cen za energii, v řadě míst bude zdražovat i voda. Pokud by situaci řešily razantně, například výrazným snížením teploty v provozovně, pak by podle průzkumu společnosti Plzeňský Prazdroj omezilo své návštěvy téměř 79 % hostů. Uzavření teplé kuchyně by znamenalo úplnou ztrátu více než čtvrtiny lidí. Proto pivovar ve spolupráci s experty z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, Microsoftu a dalších technologických firem hledá pro hospody úsporná řešení za použití nejmodernějších technologií. Společně změří spotřebu energií a vody u výčepní technologie a vyvinou šetrnější výčep. Ten v budoucnu hospodám zajistí úspory energií při čepování piva až o 30 procent.
Plzeňský Prazdroj se ve svém úsilí pomoci hospodám pouští do zcela nové oblasti. Tradiční výrobce a dodavatel piva spolu s technologickými partnery CIIRC ČVUT, Microsoft, Adastra a Smart Technology v rámci projektu s názvem „Chytrej výčep“ očipuje v celkem 45 tuzemských hospodách výčepní zařízení a bude po dobu 12 měsíců sbírat údaje o průtoku piva, vody i spotřebě energie v jednotlivých částech výčepu. Jejich provoz tak dohromady bude monitorovat více než tisícovka senzorů.
To vše v době, kdy jsou rostoucí ceny energií podle čerstvého průzkumu Prazdroje pro hospody tím největším problém, který aktuálně sužuje přes čtyři pětiny provozovatelů. Na druhém místě hospody podle průzkumu trápí ceny vstupních surovin pro vaření a s odstupem následuje nedostatek personálu.
Plzeňský Prazdroj se ve spolupráci s odborníky pokusil o výpočet, co by přímé úspory energie středně velké restauraci přinesl a odnesl. Úspory na osvětlení, chlazení piva a provozu (plynové) kuchyně by ročně mohly přinést úsporu kolem 250 tisíc korun za rok. Snížení návštěvnosti, konzumace jídel i nápojů by naopak připravily restauraci o více než 2 mil. Kč ročně na tržbách.
„Pro celou gastronomii jsou rostoucí ceny energií zásadní komplikací. Ale šetřit tím stylem, že zhasneme, vypneme kuchyni a snížíme teplotu v podniku, není řešení. Proto vítáme iniciativu Prazdroje, která hledá koncepční a dlouhodobé řešení, jak hospodám pomoci,“ říká Jiří Mokrý, spolumajitel pražské restaurace Katr, která je prvním podnikem, kde experti senzory instalovali.
„Projekt Chytrej výčep jsme iniciovali proto, abychom hospodským pomohli nejen přežít těžké období, ale zároveň přinesli řešení, které jim dlouhodobě sníží náklady. Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám. To vše s cílem zachovat tradiční českou pivní kulturu,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Projekt se zaměří na celou „cestu“ čepovaného piva v hospodě. „Doslova zrentgenujeme výčep a zmapujeme spotřebu energie v celém výčepním vedení, počínaje uložením piva ve sklepě nebo chladicím boxu přes jeho teplotu a tepelné ztráty po cestě ze sudu či tanku až po načepovanou sklenici. Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla. Na základě získaných dat pak navrhneme takové úpravy výčepu, abychom hospodským ušetřili náklady na vodné i elektřinu. Pro hosty se tím nic nezmění, kvalita piva zůstane zachovaná, ale hospodský ušetří v rámci výčepu až 30 % energií,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.
V každé měřené hospodě bude použita téměř třicítka senzorů. „Museli jsme vyvinout komplexní řešení na míru, které je zároveň dostatečně univerzální. Abychom mohli měřit různé typy veličin, jako teplotu piva, průtok vody a samozřejmě spotřebu elektřiny, propojili jsme technologie od několika různých výrobců. Dokážeme nyní údaje z dlouhé řady senzorů sbírat a posílat do cloudu v takové podobě, která umožňuje jejich snadnou interpretaci a další analýzu,“ říká Alexandr Lazarov, výzkumník z CIIRC ČVUT.
Data budou odborníci průběžně monitorovat. „Získaná data ze senzorů posíláme do cloudové platformy Azure od Microsoftu. Z nich pak budeme vytvářet analytické modely, které nám umožní pochopit nejen jaká je celková vodní nebo energetická stopa čepovaného piva, ale i která část výčepu má na její výši největší vliv. Naši datoví analytici tak pomohou identifikovat přesně ty oblasti, na něž bude třeba se v rámci vývoje nového výčepu zaměřit. Pro jednoduchost k tomu vytváříme přehledné grafické rozhraní umožňující sledovat průběhy měřených veličin,“ doplňuje Zdeněk Mistr ze společnosti Adastra.
Už nyní Prazdroj pracuje na technologických inovacích, jak výčepy vylepšit, ať už jde o možnost rekuperace vody, snížení množství vody při oplachu sklenic nebo spotřeby elektřiny u chlazení. „Naprosto zásadní je pro nás zachovat kvalitu čepovaného piva a zároveň pomoci hospodským snížit náklady. Naměřená data nám dají přesný přehled o tom, kde jsou klíčová místa, která bude potřeba vylepšit. Energetickou náročnost výčepů a průtok vody, která je spojena s výčepní technologií a péčí o sklo, doposud v takovéto šíři nikdo neměřil. Zároveň tím pomůžeme snížit uhlíkovou stopu v hospodách, výsledný výčep tak bude maximálně šetrný k přírodním zdrojům,“ dodává Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.
Výsledky měření budou dostupné v roce 2023, kdy mnozí odborníci očekávají ještě náročnější energetickou situaci než nyní. Již teď ale pivovar nabízí hospodám soubor doporučení, jak šetřit. „Stejně jako během covidu, i nyní jsme okamžitě zareagovali a prostřednictvím našich obchodních zástupců radíme hospodským, jak se zorientovat v nastalé energetické krizi. Nejen s tím, jaká vládní pomoc se jich týká, ale i jak efektivně řídit ekonomiku provozu nebo jak pracovat s vybavením a technologiemi, které v hospodě využívají tak, aby zbytečně neplýtvali. A kromě toho vyvíjíme koncepční řešení, které by jim mělo pomoci dlouhodobě a napořád,“ uzavírá Tomáš Mráz.
