Šest situací, které není radno u vozu podceňovat
Praha 7. listopadu 2022 (PROTEXT) – Odborníci ze sítě ProfiAuto poukazují na šestero situací, ve kterých zdání klame. Aby nám auto správně fungovalo, je dobré o nich vědět. Podcenění následujících příkladů může totiž drasticky omezit jeho životnost.
Moderní automobily jsou vymyšleny tak, aby fungovaly bezúdržbově. Bohužel konstruktéři obvykle mají na zřeteli záruční dobu, během které má majitel pouze jezdit a pravidelně navštěvovat autorizovaný servis za účelem placených záručních kontrol. Můžeme se jenom dohadovat, proč už některé vozy nemají kontrolky teploty chladicí kapaliny nebo měrku hladiny oleje. Teoreticky by všechny nedostatky měl hlásit palubní počítač.
„Tento přístup vytváří v uživatelích mylný dojem, že se automobil sám pohlídá nejlépe a role řidiče se omezuje výhradně na jízdu,“ říká Jindřich Krejčí, ředitel projektu ProfiAuto v České republice a na Slovensku. Zdá se, že moderní automobily jsou stále „odolnější“ vůči nesprávnému provozu, ale z dlouhodobého hlediska se tak výrazně zkracuje životnost jednotlivých komponentů.
Někdy se i při maximálně dobré vůli stává, že si špatně vykládáme signály vydávané autem nebo chceme udělat něco správně – a uděláme přesný opak toho, co je potřeba. Podívejte se na šest typických příkladů.
1. Správná teplota kapaliny neznamená, že je motor už zahřátý
U starších modelů se montovala kontrolka tlaku oleje a jeho teploty. V novějších takové informace k dispozici nemáme, případně máme, ale musíme se k nim složitě dostávat prostřednictvím nabídky palubního počítače. Stojí to za to? Rozhodně ano, protože skutečnost, že chladicí kapalina již dosáhla provozní teploty, neznamená, že se totéž stalo s olejem. Olej se může zahřívat o něco déle a z tohoto důvodu varujeme před překotnými manévry za volantem, těsně poté, co indikátor teploty kapaliny dosáhne normální úrovně.
2. Vypnutí motoru neznamená, že jsou všechny jeho součásti nehybné
I když je motor vypnutý, ventilátor elektrického chladiče může být i nadále v chodu. Navíc se někdy stane, že se zapne až tehdy, kdy odcházíme z parkoviště. Pokud je motor našeho vozu vybaven turbodmychadlem, dá se předpokládat, že po vypnutí motoru se ještě bude chvíli otáčet. Právě z tohoto důvodu byste motor neměli vypínat vzápětí po dynamické jízdě ani ho „zhasnout“ dříve, než sejde z vysokých otáček. Túrování na parkovišti před vypnutím motoru možná dělá dojem na přátele, ale určitě neprospěje turbodmychadlu, které se bude ještě dlouho otáčet za nedostatečného mazání.
3. Nulová spotřeba oleje v dieselech s filtrem pevných částic není vždy pravdou
Máte diesel s filtrem pevných částic a radujete se, že hladina oleje na měrce neklesá, i když jste od výměny již ujeli třeba pět nebo 10 tisíc km? Bohužel je pravděpodobnější, že hladina oleje padá, ale je dorovnávána palivem, které stéká po stěnách válců do olejové vany. Nemusíte si toho být vůbec vědomi, ale motorový olej už může být naředěný až příliš. Většina systémů čištění sazí funguje tak, že nejprve filtr částic zachytává sazí, které se v něm následně spalují. Pro provedení procesu spalování musí motor zvýšit teplotu výfukových plynů. Obvykle se to provádí zvýšením dávky paliva, které se spaluje ve výfukovém potrubí nebo právě uvnitř filtru. Popisujeme to velmi zjednodušeně, protože nás v tomto materiálu zajímá jiný aspekt. Přídavné palivo totiž shoří jen částečně. Zbytky přebytečných dávek proudí po vložkách válců do oleje a naředí ho. V mnoha autech na měrce najdeme ještě jednu značku. Kromě minimálních a maximálních úrovní je zde také zářez nad maximem – a to je právě hranice, ke které se může přiblížit hladina oleje zředěného palivem. Její dosažení je signálem, že je nutné olej co nejdříve vyměnit.
4. Mírným brzděním je možné přehřát destičky a disky!
Představte si tuto situaci: klikatá silnice v horách, vůz sjíždí z kopce a řidič po celou dobu jemně drží nohu na brzdovém pedálu. Jede dost pomalu. Nechce „hoblovat motor“ a myslí si, že je to bezpečné. Bohužel jemné brzdění trvající několik kilometrů může přehřát brzdy do ruda. Dá se napáchat ještě více škody? Jak by ne, stačí zastavit auto hned po sjezdu z kopce. Pak budou brzdové kotouče chladnout nerovnoměrně. Tam, kde jsou zakryty třmenem jedním tempem, a po zbytku obvodu – druhým. Může pak dojít k deformaci disku nebo místnímu přehřátí.
„Při sjezdu ze svahu doporučujeme brzdění motorem,“ říká Jindřich Krejčí, ředitel projektu ProfiAuto v České republice a na Slovensku, a dodává: „Na brzdu šlapejte jen tehdy, kdy je to opravdu nutné. Pokud budeme brzdit trochu razantněji, ale méně často, dáme vydechnout diskům a nebudou se přehřívat. Nevyplatí se neustále držet nohu na pedálu. Po sjezdu z kopce stojí za to přejet kilometr nebo dva po rovině, aby se auto ochladilo, a hlavně aby mohly brzdové kotouče rovnoměrně vychladnout.“
5. Nepodceňujte rozdílný tlak v kolech
Zanedbávání pravidelné kontroly tlaku v pneumatikách může řidiči procházet bez následků, pokud jezdí plynule a rozdíly nejsou příliš velké. Bohužel u automobilů s pevným pohonným systémem 4×4 tento postup uspíší opotřebení diferenciálů. Různé hodnoty tlaku v jednotlivých kolech způsobují, že mají různé obvody. A odlišné obvody kol zase znamenají, že se budou otáčet jinou rychlostí, tedy třeba jako bychom neustále jezdili po kruhovém objezdu. Řidič a spolucestující nic nepocítí, protože tento jev účinně vyrovnávají diferenciály (nakonec shodně s jejich prvotním účelem). Jenže se celý pohonný systém mnohem rychleji opotřebovává. Závěr je tedy prostý – vyplatí se alespoň jednou měsíčně pečlivě zkontrolovat tlak v pneumatikách, a pokud je třeba určitou gumu neustále nahušťovat – bude nejlepší využít služeb pneuservisu.
6. Velmi nízké otáčky škodí!
Teoreticky platí, že čím nižší otáčky, tím nižší spotřeba paliva. I dnešní automatické převodovky jsou vymyšleny tak, aby co nejrychleji řadily na další stupeň. Z praxe víme, že motory pracují na přibližně 1500 otáčkách za minutu nebo i méně. Ale funguje to pouze tehdy, pokud s plynovým pedálem zacházíme velmi jemně. Prudké zrychlování z takového rozpětí představuje velkou zátěž pro celý klikový systém. Mnohem lepší je snížit rychlostní stupeň dříve a dostat se do rozmezí 2-2,5 tisíc otáček. Obvykle v tomto rozsahu máme i větší hybnost. Pokud máme vůz s automatickou převodovkou, např. DSG, stojí za to přepnout během dynamické jízdy do manuálního režimu a měnit rychlostní stupně samostatně.
„I když se v dnešní době péče o auto stává nemoderní, vyplatí se věnovat čas, který v autě věnujeme nastavení multimédií, důkladnému seznámení s vozem,“ říká Jindřich Krejčí, ředitel projektu ProfiAuto v České republice a na Slovensku, a uzavírá: „Nebude na škodu nastudovat si jeho výkonové či točivé charakteristiky, pročíst si provozní tipy z návodu k obsluze nebo zajít na nějaké spolehlivé uživatelské fórum. A určitě poslouchejte rady automechanika, který o váš vůz pečuje.“
Kontakt:
Adam Zbiejczuk
