Knihobot se ocitá v čele cirkulační ekonomiky

Prostřednictvím internetového systému Knihobot.cz se letos v září zobchodovalo více než  98 tisíc knižních titulů. Loni ve stejném měsíci to bylo 50 tisíc. Lidé si prodejem starších knížek za letošní září přišli skoro na 8 milionů korun. Od začátku roku to je více než 50 milionů. Přes léto, kdy e-shopy obecně hlásily pokles zájmu zákazníků, měl Knihobot tržby jako o loňských Vánocích, píše Knihobot ve své tiskové zprávě.

Neznamená to jen, že by stávající zákazníci na Knihobotu nakupovali více. Ze zhruba 225 tisíc zákazníků, kteří s ním mají zkušenost, jich více než 60 % přibylo jen od začátku letošního roku. A proměnil se i jejich profil. Zatímco Knihobot v minulých letech rostl především na mladších ročnících do 35 let z velkých měst, nyní narostla i skupina domácností ve středním věku z celého Česka.

A výrazně se liší i motivace. Zatímco v minulosti si lidé při nákupu v secondhandech všímali především ekologických dopadů svého chování, teď je považují za ekonomicky racionální. A pomalu končí doba, kdy „nově vyrobené“ muselo nutně znamenat kvalitnější.

„Postupně se nahlodává ta desítky let budovaná fetišizace nových výrobků. Hromadit staré věci a kupovat nové přestává dávat smysl nejen mladší generaci, která už nad věcmi uvažuje výrazně jinak. Vidět je to i na úspěchu secondhandů ve světě – například finský prodejce repasovaných iphonů Swappie byl nejrychleji rostoucí evropskou firmou, úspěch slaví francouzský prodejce použitého elektra Blackmarket nebo americký ‚knihobot na oblečení‘ Thred-up,“ říká Dominik Gazdoš, šéf online secondhandu Knihobot.

Do jisté míry se na tom podílí i nabídka, která je v případě secondhandu stále častěji postavená na málo využívaném nebo dokonce ještě originálním a nikdy nevybaleném zboží. Prodejci navíc dbají na to, aby se do nabídky nedostaly poničené nebo znehodnocené věci.

Například Knihobot má v současnosti každou osmou knihu v nabídce mladší pěti let a čtvrtinu titulů vydaných nejvíce před deseti lety. Jeho sekce „jako nová“, která nabízí tituly bez známek jakéhokoli běžného opotřebení, zahrnuje už 21 % z celkové stošedesátitisícové nabídky.

„A nejsme rozhodně jediní. Například u oděvních second-handů je běžný ještě výrazně větší poměr nikdy nenošených věcí, které se do secondhandové nabídky dostanou. Představa, že secondhandy nabízí jen zboží, které kvůli vadám nikdo nechce, tak mizí. Mladší generace už tuto asociaci nemá v podstatě vůbec,“ říká Dominik Gazdoš.

Konkurence pro maloobchod? Spíš podpora

Rostoucí poptávka po zboží z druhé ruky samozřejmě vytváří nové požadavky na koexistenci výrobců, prodejců nového zboží a právě secondhandů. Praxe naštěstí ukazuje, že obavy nejsou na místě. Paradoxně tomu pomáhá i zdražování, kvůli němuž výrobci ztrácejí zákazníky, kteří nejsou s nárůstem cen schopni držet tempo.

Tady začíná fungovat druhá strana secondhandů – jejich schopnost odkoupit od původního majitele zboží za adekvátní peníze a zajistit jeho prodej. Lidé, kteří zařadili cirkulaci svých nepotřebných věcí mezi běžné spotřebitelské návyky, mají totiž tendence za utržené peníze nakupovat nejen v secondhandu, ale i v běžných obchodech. Nákup dražšího, ale kvalitního zboží vnímají více jako investici, neboť získali zkušenost, že ho dovedou kdykoli v budoucnu prodat za rozumné peníze. To platí i o knihách, jejichž ceny teď také rostou.

To ostatně potvrzuje i zájem velkých knihkupectví o užší spolupráci s projekty, jako je právě Knihobot. Ten ji nakonec navázal s Levnými knihami – zákazníci tak mají možnost využívat jejich prodejny jako místo, kde je možné nechat již nechtěné knížky k prodeji přes Knihobot.

„Spolupráce s Knihobotem přinesla Levným knihám řadu nových zákazníků. Model je výhodný pro oba partnery a ve výsledku potvrzuje, že myšlenka spolupracujícího knihkupectví a second-handu je správná,“ potcvrzuje Lukáš Gilánik, generální ředitel Levných knih.

Až 10 % z celého maloobchodu

Přestože ani Dominik Gazdoš nedokáže říct, kde leží limity české re-commerce – tedy online obchodování se secondhandovým zbožím – zkušenosti ze světa říkají, že v mnoha segmentech secondhand hravě dosáhne na 10 % z celkového objemu prodejů v dané kategorii. V případě módy to může být i více. Extrémy jsou pak vidět u výrazně dražších položek – třeba ojetých vozů se v Česku prodá třikrát více než nových.

Je pravděpodobné, že secondhandová budoucnost tedy čeká i Česko. A bariéry rozvoje zcela nového odvětví – cirkulárního maloobchodu – které má už dnes potenciál v řádech desítek miliard korun, neleží na straně zákazníků. „Dnes je brzdí spíše přístup státu, finančních institucí a nepřipravenost trhu,“ upozorňuje Knihobot ve své tiskové zprávě.

„Zbytečnou komplikací je třeba DPH na použité zboží. Státu nepřináší skoro nic a firmám jen administrativu navíc. Problém je také financování – banky prodejcům použitého zboží neposkytují půjčky, takže je nutné hledat investory,“ vypočítává konkrétní překážky Dominik Gazdoš. „Je třeba také zapracovat na zpětné logistice, abychom dostali zboží bez problémů od původních majitelů k novým. A přesvědčit některé zavedené firmy ke spolupráci. Použité zboží vám dnes totiž nezobrazují například české srovnávače, které jsou pro jeho prodej klíčové.“

Knihobot.cz je největší český knižní secondhand. V roce 2019 jej založil Dominik Gazdoš. Kombinuje moderní technologie se zodpovědným přístupem ke knihám z druhé ruky. Jeho hlavní misí je změnit fungování knižního trhu a naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu. Funguje po celé České republice a na Slovensku. Knihobot se stal vítězem letošního ročníku Ceny SDG´s za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN v kategorii cirkulární ekonomika.