BHOŠ přes platby pojistného bojuje za svou volbu

Jsou dvě takové bezedné slánky, ze kterých se to musí sypat a sypat, aby národ netrpěl duševně (školství) a fyzicky (zdravotnictví). Zejména ten druhý případ je velmi citlivý na veřejné mínění. Jak začne nějaký politik o snižování kvality a dostupnosti péče, občan hned nastraží sluch a zhodnotí informaci na způsob: „No, ještě to tak!“ A úspěch politikův je zaručen.

Jedná se teď o platby státu za státní pojištěnce. To jsou ti občané, kteří nemají vlastní příjem, ze kterého by povinné zdravotní pojistné platili. Takových je zhruba 5,9 milionu. Vláda v červenci prosadila novelu zákona, jímž se výše státního pojistného určuje, podle níž se od srpna mělo pojistné snížit na 1487 Kč za pojištěnce měsíčně. Nyní se platí 1967 korun, o 200 Kč více než loni. Snížením pojistného do konce tohoto roku by za celý rok klesly příjmy zdravotních pojišťoven na loňskou úroveň. Protože to stačí a bude stačit, jak dokládá vládní koalice. Podle stejného zákona by se od ledna 2023 měly platby zvýšit a od ledna 2024 pak už určovat automaticky podle inflace, nebo-li běžným způsobem rok co rok valorizovat. Prezident Zeman ale zákon nepodepsal.

Jeden ze čtenářů Světa hospodářství, nikoliv anonym, v příspěvku zaslaném redakci onoho modelového občana z úvodu článku pojmenoval BHOŠ. Jako: B – toho všichni známe, H – loni dvojjediný ministr se dvěma platy, O – okamůra celého národa, Š – švindlkadeřnice za covidu.

„Zase v parlamentu s velkými obstrukcemi melou o tom, že zmrazení poplatků za státní pojištěnce do konce roku povede ke zhoršení zdravotní péče a kvůli tomu náš Miloš zákon vetoval. Nechápu premiéra, ministra Válka a celou vládní koalici, že je nepošlou k šípku,“ zlobí se náš čtenář. „Je na čase lidem říct pravdu, že nesmyslné zadlužování, které v honbě za znovuzvolení a získání beztrestnosti a možnou abolici rozjel B s podporou Miloše, je jen hra vabank. Návrh vládní koalice je naprosto rozumný a pro potvrzení svého názoru mám následující argumenty:

• Zisk zdravotních pojišťoven za 1-6/2022 je zhruba 6 miliard korun.
• Rezervy zdravotních pojišťoven jsou přibližně 60 miliard korun.
• Fungování zdravotních pojišťoven je v zásadě konstantní byznys, takže lze reálně předpokládat, že i v druhém pololetí bude zisk srovnatelný s prvním pololetím a kumulativně (celoročně) tudíž min. 12 miliard korun.

Nesmyslně od 1. září 2022 požaduje předseda odborů Josef Středula navýšení platu (nikoli mzdy za skutečně odvedenou práci)  o 10 % části státních zaměstnanců, jejichž plat je již nyní vyšší než v soukromém sektoru pracujících lidí. To by bylo další navýšení příjmů pro zdravotní pojišťovny a tudíž i vyšší zisk.

Opravdu je nutné pro poslanecký  nebo prezidentský mandát za nesmyslně vysoký příjem lidem veřejně lhát?“

Jsou to tvrdá slova, vůči opozičním politikům i prezidentovi republiky neuctivá. Nejspíše ale mají pravdu v tom, že BHOŠ nehraje fér.