Praze ve 21. století stávající špitály nestačí, nová nemocnice je nutností

Většina pražských nemocnic je z hlediska 21. století zastaralá. V Praze se naposledy v oboru lůžkové péče postavila v 90. letech FN Motol. Nemocnici tedy Praha nutně potřebuje. Z tohoto úhlu pohledu je  projekt výstavby nového pavilonu ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nezbytný.

V době, kdy jsem ji řídil, zde vznikl projekt dotažený do úrovně stavebního povolení, který se nerealizoval z důvodů nedostatku finančních prostředků. Prostě vláda na něj nikdy neměla peníze, nebyl její prioritou. Stávající vláda potřebné peníze přislíbila. Jsem jí  za to vděčen.  Praha zoufale nová akutní lůžka potřebuje. Nikoliv jako další, ne navíc, ale jako obnovu stávajícího lůžkového fondu. Hlavně pravobřežní nemocnice, i když poskytují velmi kvalitní péči, jsou vesměs zastaralé a zbytečně nákladné. Pokud by se mělo stavět ve Vinohradské nemocnici, a pevně věřím, že to tak dopadne, budu šťastný a hrdý zároveň.

Co je třeba pro to udělat? Je třeba stanovit, co a odkud se do nového pavilonu přesune. K tomu je zapotřebí studie proveditelnosti. Původní projekt Traumacentra ve FNKV  předpokládal  monoblok se 770 lůžky, zhruba 30 operačních sálů a především velké atrium s možností jeho změny na 40 lůžek akutní péče pro pacienty s traumatem při hromadném neštěstí.  Podle studie dnešní vlády má být nový objekt větší. Po studii přijde na řadu projekt pro územní rozhodnutí, následně pro stavební řízení a nakonec prováděcí projekt, teprve poté vlastní stavba.

V této souvislosti se nabízí otázka: co bude s Nemocnicí na Františku? Domnívám se, že Praha by si zasloužila vlastní lůžkové zařízení akutní péče. Trvalým tématem je její převod pod Hlavní město Prahu, jelikož nyní spadá pod městskou část Praha 1. Magistrát by byl díky svým finančním možnostem mnohem lépe schopen zdravotní péči v této nemocnici garantovat a dlouhodobě rozvíjet.

Ale co bude v blízké budoucnosti možná ještě větší problém, je péče o seniory. Naše populace stárne a dožívá se vyššího věku. Nicméně nikoliv ve zdraví. Již ve věkové kategorii nad 75 let pomalu roste počet těch, kteří potřebují nějaký typ pečovatelské péče a postupně se zvyšuje počet lidí, kteří vyžadují pobytovou, tj. celodenní péči. A právě té je v Praze nedostatek. Pražanů  v tomto věku je přitom už 120 tisíc.

Míst v domovech pro seniory a domovech typu Alzheimer center má Praha nedostatek. V minulém volebním období jich v Praze za 4 roky přibylo jen několik set, většinou v soukromých zařízeních. A to je zoufale málo. A navíc, pokud je investorem hlavní město, tak jsou investiční náklady na jedno lůžko zhruba trojnásobné než v soukromém zařízení. Přitom ve stejné kvalitě.

Je proto zapotřebí zásadně urychlit výstavbu již naplánovaných pobytových zařízení a projektovat další. Cestou je také větší podpora projektů formou PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) se spoluúčastí města. Některé městské části to již úspěšně dělají. Například výměnou za spolurozhodování o obsazování části lůžek a garanci dostupné ceny. V neposlední řadě je nutné masivněji podporovat domácí pečovatelskou i zdravotní péči. Je totiž lidmi nejvíce žádaná a pro systém prokazatelně nejlevnější.