Proč se podnikatelé tak bojí předání firmy
Vždycky mě to mrzí. V České republice máme mnoho skvělých žen a mužů, kteří si svou firmu doslova vypiplali. Když se ale věk přehoupne skoro k šedesátce, je už skoro pozdě začít se zabývat otázkou, jak dlouho si ještě budou moci dovolit v businessu aktivně setrvat a komu firmu jednou předají.
Kdy je ten správný čas? Začněte se na to soustředit už v době, kdy podnikání dobře šlape. U někoho je to ještě před čtyřicítkou, u někoho v padesáti. Záleží na preferencích a záleží na časovém rámci, který si stanovíte. Ale chápu, proč se vám do toho na vrcholu sil nechce.
Je to jako dát mozku signál, že už jste staří. Že se blížíte ke konci jedné velké životní etapy. Podvědomí pracuje a nabourává vaši psychickou pohodu. A to se vám nehodí. Ani vás to netěší. Vždyť jste člověk, který si zaslouženě užívá svou roli a světu toho ještě může tolik nabídnout. Vychutnáváte si to, čeho jste dosáhli. A to je v pořádku. Jako majitelé jste ale zodpovědní za to, aby vaše společnost přetrvala. A proto je třeba nadhled, abyste nepropadli jen libozvučné chvále ega.
Podnikatelé se obvykle chápou jako lidé, kteří stojí ve středu jeviště. Kolem sebe, svého know-how a zdrojů vybudovali výjimečný business. Jejich úsilí se proměnilo v něco hmatatelného. A podnik je i jedním z ústředních prvků jejich mentální reprezentace sebe sama. Je to doslova součást jejich osobnosti a neodmyslitelný prvek jejich životního stylu. Těžko si lze představit, že se s tím budou muset za deset dvacet let rozloučit.
nejistota a oddalování znehodnocují
Ale asi to také cítíte. Do rozporu se v tom dostávají osobní zájmy a zájmy firmy. Je snadné před tím zavírat oči, jenže právě proto se může stát, že jednou o svůj odkaz přijdete. Zanikne. Přitom existovalo tolik možností, jak se zářnou budoucností podnikání dobře naložit: předat byste je mohli dětem nebo někomu dalšímu z rodiny, mohli byste nechat vstoupit investora, prodat nebo najmout manažery, kteří by je pro vás a celou rodinu mohli zodpovědně vést.
Nejistota a oddalování znehodnocují. Aby se to nestalo, je potřeba jednat včas a na předání připravit nejen společnost, ale především vlastní psychiku. Je to totiž proces, který se silně dotýká mentálního zdraví zakladatelů a vlastníků. Odchod do ústraní by se nikdy neměl uspěchat. Stejně tak by se s ním nemělo otálet. Potřebuje plán i pro sebe, protože jedné životní role se vzdáváte. Necháte za sebou něco, co jste důvěrně znali. Nové poslání, které to zaběhnuté nahradí, si teprve musíte vytvořit. Je pochopitelné, že při tom pomyšlení pociťujete rozpaky, strach, odpor.
příprava firmy na předání muže trvat i deset let
Nicméně právě čas je vaším nejvýznamnějším spojencem. Příprava firmy na předání, třeba do rukou další generace, může trvat i deset let. A v tom procesu vás čeká hodně opravdu úžasné práce, díky čemuž si uvědomíte, že jste pro firmu i pro sebe udělali to nejlepší. To je uspokojující, nemyslíte?
Svou roli opouštějte pozvolna. Postarejte se, aby na vás osobně firma byla stále méně závislá. Vytvořte funkční manažerskou strukturu a rozdělte agendu mezi zaměstnance. Zároveň věnujte více pozornosti dalším rolím mimo všední businessovou realitu, které jsou ve vašem životě důležité. Dělejte si pravidelně víc času na sebe, koníčky, další aktivity a blízké. Nechte, aby ve vás vyvolávaly stav flow. To proto, abyste si začali uvědomovat, že vy jste mnohem víc než podnik. Vaše nové poslání bude minimálně stejná zábava. Začněte uzpůsobovat chod firmy tak, aby bylo možné exekutivní kompetence a zátěž předat člověku, který bude zastávat pozici CEO. A toho člověka si pro tuto funkci v rámci firmy začněte vychovávat. Možná to bude schopný kolega, ale možná tak do funkce začnete postupně zasvěcovat některé z dětí. Stát se mentorem další generace je nesmírně naplňující. A kdo ví, třeba, až nastane čas, se firmou budete prostě jen bavit v roli konzultanta. Ale budete vědět, že si skvěle povede i bez vás. Přesně v tomto bodě jste ego porazili a máte svobodu dělat cokoli.
