Proč je dnes těžké najít nástupce do firmy v rodině?

Dobrým výkonným ředitelem a předsedou představenstva společnosti (CEO) se člověk narodit může, ale také nemusí. Mezi malými a středními rodinnými firmami se spoléhá na to, že se kormidla ujme jeden z potomků zakladatele. Ten předpoklad ale může být docela mylný. Něco se můžete naučit po boku ostřílených manažerů v praxi, ale mnohem lepší je, pokud má mladý člověk možnost odnést si ty správné hodnoty z rodinného prostředí. A v tom bývá kámen úrazu.

Umetání cestiček z potomka podnikatele neudělá. Ten deštník proti nepřízním si musí vytvořit sám. Ilustrační foto: Pixabay

Asi se ptáte, proč není vše ohledně předání vlády ve firmě samozřejmé. Myslím si, že za posledních třicet let se naše společnost a hodnoty v ní sdílené hodně změnily. Svoboda podnikat je jednou z výsad, kterou bych nikdy neměnil. Ale lidé se stali díky blahobytu, který nás roky obklopoval, pohodlnější, povrchnější, nekritičtí. Není to sice vždy pravidlem, ale naši dnešní třicátníci, kteří by se měli manažerských funkcí ujímat s ladností baletky, jsou zhýčkaní a neodolní. Podnikání je totiž vedle úžasného kreativního procesu také zodpovědnost. Ale když tohle slovo vyslovíte, nebo spíše chcete, aby mu mladí dostáli, často se stane, že začnou klopit oči nebo skřípat zuby. Mají strach z toho, jak by se s pocity, jež se k ní pojí, vyrovnali, když by se něco pokazilo.

Hyperprotektivní chování plodí křehké jedince, kteří neumějí řešit problémy, natož krize

Co jsme zanedbali, že jsme tuto generaci dostali až sem? V praxi se ukazuje, že to není vždycky o technickém vzdělání, ani o manažerských školách. Je to o hodnotách, které se žijí už v rodině a kolektivu. Tu chybu vídám u rodičů, kteří si pro své dítě přejí to nejlepší. Rozumějte, nemyslí to zle, chtějí mu dopřát prostě jen lepší život, lepší start, než si zažili oni sami. Umetají potomkovi cestičku, místo toho, aby ho povzbuzovali v tom najít si vlastní směr. Promítají do něj své ideály a odklízejí za něj veškeré překážky, které by mladičký človíček musel a měl překonávat. Jenže přesně tím, že svoje dítě vedete za ručičku pořád a pořád dokola, mu bráníte, aby se učilo a získávalo zkušenosti. Je to to nejhorší, co pro něj můžete udělat. Hyperprotektivní chování plodí křehké jedince, kteří neumějí řešit problémy, natož krize.

Problém je tedy v tom, že ze samé lásky v dětech udusíte jejich potenciál, možnost, aby se projevily. Okradete je o to nejdůležitější – zrání v člověka se zdravou, vitální a odolnou osobností. Místo toho do světa přivedete padavku. Padavku, který má strach z každé maličkosti. A přáli byste si svým dětem snad darovat to, aby byl strach jejich celoživotním společníkem? Určitě ne.

Myslete na to i letos a zachraňte, co se dá. Pokud máte třicátníka připravit na vládu ve vlastní firmě, můžete to udělat jedině tehdy, když bude mít o podnik sám zájem. S tím může do jisté míry pomoci rovněž interim manažer. Zatímco bude několik let firmu řídit, může po jeho boku z mladého adepta nebo adeptky vyrůst opravdu schopný CEO. Vůbec nejlepší bývá neposadit ho hned mezi šéfy, ale nechat ho, ať se s firmou seznámí od píky, klidně ve skladu nebo jako dělník ve výrobě. Když se osvědčí, může postupovat dál, a tak dokola, dokud nebude připravený učit se od profesionálního top manažera i vás co by podnikatele.

Pokud se ale ještě vaše ratolest hledá a potřebuje v životě sbírat zkušenosti, nechte ji. Násilím se tu nic nezlepší. Naopak. Vlastní pády a vzlety budou tou nejlepší medicínou. Ale pamatujete na to, že s třicítkou je nasnadě psychicky povzbuzovat, klidně poradit, ale vlastní cestu z potíží si musí potomek projít sám.

Peníze nerostou na stromech, ale jsou podložené hodnotou práce

A co u těch mladších dětí? Chtěl by potomek pod stromečkem najít nový prémiový telefon? Domluvte se, že mu na něj z poloviny přidáte a na Štědrý den si ho rozbalí, pokud si na půlku sám vydělá.  V tomto čase je tolik příležitostí najít si brigádu! Je to sice lekce materiální, ale důležitější než cíl, je právě ona cesta, která ukládá vaší ratolesti uvědomit si hned několik věcí. Peníze nerostou na stromech, ale jsou podložené hodnotou práce. Aby se podařilo je vydělat, je potřeba respektovat ty požadavky, které brigáda má. Takže si osvojí alespoň nějaký řád, což je předpoklad pro pokročilejší time management. Možná bude rozvíjet vynalézavost a kreativitu, posílí vůli i odhodlání. Jako benefit se seznámí s tím, jak to v reálném životě chodí, najde nové kamarády a možná se natolik osvědčí, že si zažije svoje první povýšení. Pocítí radost z toho, jaké to je něco dokázat, i když to ze začátku vypadalo trochu nemožně.

Přestane se bát a uvědomí si, jaké to je, když má člověk moc ve svém životě něco měnit a utvářet. O kolik víc energie a veselí to přinese, než pohodlí a stereotyp. A to je přesně to, co potřebujeme dětem dát především. Ve vší té lásce prostor k rozletu i rozumné mantinely, které je budou motivovat.

Ing. Jiří Jemelka, MBA, zakladatel a jednatel společnosti JPF Czech