Houby mohou nahradit maso a jsou levnější než cement
Jako náhražku masa nám potravinářský průmysl nabízí výrobky napodobující či imitující skutečné maso. Většina těchto potravin je vyráběna ze sóji, luštěnin, nebo vaječného bílku. Jedná se tak o rostlinné (výjimečně živočišné) alternativy, které stejně jako maso obsahují velké množství bílkovin. Ovšem sójové a hrachové proteinové izoláty z těchto náhražek mohou mít velmi silnou chuť, která sama o sobě mnoho lidí odrazuje. A tak si stále větší oblibu získávají náhražky masa z jednoho z nejstarších a nejodolnějších organismů, které na naší planetě přežily každé hromadné vymírání.
Maso v tomto případě maso nahrazují houby, které hrají podstatnou roli v tradiční potravinářské kultuře s dlouhou zdokumentovanou historií. Každým rokem je sbíráme a v nejrůznějším úpravách s oblibou pojídáme. Ale nejde ani tak o to, že u nás někdo miluje škvarky z holubinek, nebo že při pohledu na ukázkové hřiby se mu už předem sbíhají sliny nad smaženými řízečky.
Houby nahrazující kůži
To všechno je o námi sbíraných plodnicích, útvarech tvořených nepravým pletivem (plektenchymem). Naproti tomu vědecká pracoviště se zajímají o podhoubí, přesněji řečeno o mycelium, vegetativní část houby, která se skládá z vláken. Při vhodných podmínkách lze mycelium přinutit, aby prostřednictvím kontroly teploty, oxidu uhličitého, vlhkosti a proudění vzduchu vybudovalo požadovanou strukturu. To platí i pro platformu Fine Mycelium společnosti MycoWorks, jejíž výzkum a inovace umožnily vznik nové třídy prémiových, neživočišných materiálů plně nahrazujících kůži.
Mycelium sestává z velmi hustých shluků jemných, nitkovitých vláken nazývaných hyfy, které rostou a spojují se do pevného materiálu. Vlákna rostou rychlým tempem a mohou tak produkovat přírodní materiál, který lze použít při výrobě obalů, oblečení a stavebních materiálů. Nejen že mycelium může pomáhat snížit používání plastů, ale při úspěšně završeném hledání náhražky polystyrenu se také přišlo na to, že se z mycelia dají vyrábět náhražky masa. V roce 2020 tak jeden z týmů uvedl na trh několik alternativ masa na houbové bázi, nazvanou My eats. Například slaninu, vyrobenou z mycelia Ariel. Opečené tenké plátky mycelia křupou jako slanina a vypadají i chutnají podobně.
Mycelium se do jisté míry podobá vláknům svalových tkání a není tak divu, že jako hlavní složka bohatá na bílkoviny a vlákninu se hodí k výrobě houbových steaků a hamburgerů, o kterých na sociálních sítích už referují první influenceři. Jinak řečeno, mycelium nabízí příležitosti k vývoji potravinářských produktů, které mají žádoucí chuťové a strukturní vlastnosti. A tak i když zdroje financování utopické výroby alternativního masa v bioreaktorech již téměř vyschly, náhražky masa založené na myceliu nadále přitahují investory. Produkty vyrobené z mycelia, pokud jde o jejich chuť, texturu a kvalitu, se setkaly s velkým ohlasem například na chicagské výstavě National Restaurant Association Show 2024 v podkategorii alternativního masa.
Mycelium jako obal, izolace nebo cement
Ale u mycelia nejde jen o jeho kulinářskou hodnotu. Prosazuje se i v řadě průmyslových odvětví. Nejenom v jiných zemích, ale i u nás už průkopnický kyjovský startup Myco využívá mycelium k výrobě obalů a izolací, nahrazuje myceliem dřevotřísku i polystyren, přičemž hodlá uplatnit mycelium ve vysokých objemech v obalovém i stavebním průmyslu. A s největší pravděpodobností se mu to i podaří, neboť stavební prvky vyrobené z houbového mycelia a organického substrátu jsou bezemisní, netoxické, recyklovatelné a levné. Například výroba kompozitních bloků na bázi mycelia (MBB) s vlastnostmi podobnými pěnovému polystyrenu, je až 80x levnější než výroba bloků na bázi cementu a sádry.
Ovšem pokud jde o stavebnictví 21. století, domy se rovněž tisknou na 3D konstrukčních tiskárnách z betonu a v rámci environmentálních představ o udržitelnosti i z hlíny. V tom se vývoj leckdy ubírá nečekanými směry. Například na Institutu architektury a médií na Technologické univerzitě v Grazu vyvinula výzkumná skupina Shape Lab nový materiál s názvem MyCera, složený z hlíny, dřevěných pilin a mycelia. Prosévané piliny byly vybrány jako substrát kompozitu pro jejich místní dostupnost a kontrolu zrnitosti. Celý výzkumný proces byl rozsáhle zdokumentován v mnoha akademických pracích a prezentován na mezinárodních výstavách. Bylo zde prokázáno, že mycelium zvyšuje strukturální výkon hliněných 3D tištěných prvků, působí jako biologické pojivo a vytváří stabilní kombinovanou strukturu. Tedy že použití mycelia jako vláknité výztuže 3D tištěných prvků z nepálené hlíny může nahradit pojiva na bázi cementu.
Myceliem jako novým typem živé architektury se zabývá londýnské designové Blast Studio, které vyvinulo novou metodu 3D tisku s myceliem a použilo ji na živý architektonický sloup budovy. Struktura biomasy nazvaná Tree Column je vysoká přes dva metry a byla navržena tak, aby poskytla jak pevnost, tak nezbytné podmínky pro růst mycelia. Studio předpokládá, že unikátní projekt rozšíří a vytiskne na 3D konstrukčních tiskárnách z biomasy celé budovy, což vyvolává zájem biodesignérů a architektů, zkoumajících udržitelné materiály inspirované přírodou.
Nové poznatky hlásí i výzkumníci z Lund univerzity ve Švédsku, zabývající se vývojem materiálů pro architektonické měřítko a výrobou materiálů s izolačními vlastnostmi pro teplo a zvuk. V nich mycelium tvoří základ nového biomateriálu. Cílem tohoto projektu je převádět biologii na architektonická měřítka. A tak v případě mycelia řada dnešních neuvěřitelných skutečností leckomu připomíná pasáže vědecko-fantastické literatury.
