Asadova Sýrie byla drogovou velmocí a hrozí, že bude i nadále

Ilustrační foto: congerdesign Pixabay
Audioverzi článku si můžete poslechnout zde.

Captagon byl poprvé vyroben v roce 1961 německou společností Degussa Pharma Gruppe. Obsahoval složku zvanou fenethyllin jako alternativu k amfetaminu a metamfetaminu, které se v té době používaly k léčbě narkolepsie, únavy a poruch chování. Fenethyllin se v lidském těle rozkládá na amfetamin a theofyllin, přičemž oba představují aktivní stimulanty. Později se však ukázalo, že Captagon s fenethyllinem jako zneužívaným psychostimulantem je vysoce návykový a škodlivý pro duševní i fyzické zdraví. Načež v 80. letech dospěla lékařská komunita k závěru, že rizika, která Captagon představuje, převažují nad přínosy, což vyústilo v jeho celosvětový zákaz.    

Navzdory tomu se v Evropě a v arabském světě nadále vyrábělo jeho generikum, které se stalo prominentní drogou během konfliktů na Blízkém východě. Captagon, přezdívaný „droga džihádu“ nebo „kokain chudých“, totiž nabudí euforii, odvrací spánek a únavu, ale také zahání hlad, pročež je v západních zemích mnohdy užíván jako „pilulka na hubnutí“, což částečně vysvětluje jeho rostoucí popularitu v Evropě při pofiderní samoléčbě obezity. Má však také potenciál ovlivnit agresivitu a úsudek uživatele, ve větších dávkách působí halucinace a zmatenost. Po jeho zákazu byla jihovýchodní Evropa (zejména Bulharsko, Slovinsko, Srbsko a Černá Hora) hlavními producenty nelegálního Captagonu, odkud byl přepravován přes Turecko na spotřebitelské trhy na Arabském poloostrově. V roce 2019 však řecké úřady oznámily, že zabavily přes 5 tun tablet Captagonu, údajně největší množství této drogy, co kdy bylo zadrženo. Zásilka byla nalezena ve třech kontejnerech na lodi vypravené ze Sýrie, přičemž sestávala z více než 33 milionů tablet, jak o tom informoval řecký tým.

Po válce mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006 nakoupil Hizballáh s íránskou pomocí zařízení na výrobu tablet a stále více se pak v Libanonu zapojoval do produkce Captagonu, zejména v oblasti Bekaa. Zatímco se v té době rozbíhala jeho větší výroba na území Sýrie, libanonský Hizballáh byl široce označován za hlavního producenta Captagonu na Blízkém východě. Tablety libanonští výrobci pašovali přes Sýrii do Turecka ve spolupráci s Asadovým režimem. Captagon měl obsahovat fenethyllin a ne pouze kombinaci látek napodobujících jeho účinek, jako je amfetamin, kdy se tyto látky míchají s kofeinem nebo laktózou. Mnoho tablet zabavených na trhu s drogami nabízených jako Captagon však fenethyllinu obsahuje málo, pokud vůbec nějaký. Spíše je tu přítomna řada různých látek amfetaminového typu ve směsi s jinými sloučeninami. V Jordánském království, přes které v několika minulých letech směřovaly nejfrekventovanější pašerácké cesty, se tak začal název captagon používat k označení jakéhokoli stimulantu amfetaminového typu ve formě tablet. 

Captagon vyráběný v Sýrii a Libanonu je distribuován po celém arabském světě

Captagon vyráběný v Sýrii a Libanonu je výrobci distribuován prostřednictvím pašeráckých sítí po celém arabském světě. Jako stimulant u dělníků pro odstranění únavy a jako rekreační droga u mládeže si získal oblibu i v Saúdské Arábii. Ačkoli statistiky o jeho užívání mládeží v Saúdské Arábii nejsou k dispozici, v roce 2015 generální tajemník Saúdskoarabského národního výboru pro kontrolu narkotik uvedl, že uživatelům drogy bývá mezi dvanácti a dvaadvaceti lety. Neoficiální důkazy naznačují, že studenti užívají Captagon ke zvládnutí zkoušek, ale někteří jedinci jej užívají i rekreačně, z nudy, kvůli tlaku vrstevníků, nebo jen při experimentování se psychostimulanty. Podle zprávy UNODC představovala Sýrie spolu s Libanonem primární zdroj zásilek Captagonu do Perského zálivu, což přimělo v roce 2021 Saúdy k pozastavení dovozu ovoce a zeleniny z Libanonu, aby tak omezili pašování drog. V srpnu 2022 oznámil saúdský velvyslanec v Bejrútu, že úřady v království zabavily 700 milionů tablet pašovaných z Libanonu od roku 2014. Ten samý rok Saúdové objevili 46 milionů tablet ukrytých v zásilce pšenice do Rijádu na hraničním přechodu Haditha s Jordánskem a v poušti na hraničním přechodu Rubaa al-Khali s Ománem byly zabaveny téměř 3 miliony tablet. 

Pašeráci využívají k vývozu Captagonu ze Sýrie pozemní i námořní dopravní cestu (tou především do Kataru a do Evropy). Ke skrytí drogy jim slouží všechny možné způsoby, včetně vydlabaného ovoce, balíčků kávy nebo svíček. Například v březnu 2023 saúdskoarabský daňový a celní úřad zadržel 3,3 milionu tablet ve třech zásilkách. Jedna byla ukryta v pneumatikách nákladních automobilů v saúdskoarabském přístavu v Dubě, druhá v nádrži nákladního auta ve stejném přístavu a třetí byla objevena v zásilce ovoce a zeleniny na přechodu Haditha. V dubnu 2023 bylo v přístavu Jeddah nalezeno 12,7 milionu tablet v granátových jablkách a v květnu 2023 bylo v Rijádu objeveno 8,3 milionu tablet ukrytých v zásilce kávových krémů. V lednu 2024 úřady objevily 841 000 tablet ukrytých v kamionu na přechodu Haditha a v březnu pak 1 milion tablet ukrytých v melounech v přístavu Duba. Zde na videu celníky zabavená zásilka Captagonu ve falešných pomerančích.

Závažnost problému vedla saúdskoarabské úřady k tomu, aby na situaci reagovaly. V květnu 2023 se ministr vnitra princ Abdul-Aziz bin Saúd zavázal „zaměřit na obchodníky s drogami, pašeráky a kohokoli, kdo se snaží poškodit království nebo jeho lid“, zatímco Generální ředitelství pro kontrolu narkotik oznámilo masivní zatýkání prodejců Captagonu. Království posílilo koordinaci mezi svými bezpečnostními agenturami a zvýšilo jejich rozpočty na boj proti obchodu s narkotiky. Využilo umělou inteligenci k zacílení na přeshraniční obchod s Captagonem a k ​​boji proti praní špinavých peněz. Navzdory přísným zákonům proti dovozu, výrobě, držení a užívání Captagonu měl však tento přístup jen omezený úspěch.  

V listopadu 2022 syrské bezpečností složky uváděly, že zabavily půl tuny Captagonu ukrytého v zásilce špaget, dříve než mohla být propašována ze země. Syrský režim sice popíral, že by se podílel na výrobě a distribuci Captagonu do států Perského zálivu, ale ve skutečnosti byl obchod s drogou jeho primárním zdrojem tvrdé měny. Jak moc Asadův režim vydělával na obchodu s Captagonem, je těžké určit. Šetření deníku Der Spiegel odhalilo, že zisk Sýrie z této drogy, která se objevuje i v Německu, v roce 2021 činil kolem 5,7 miliardy dolarů, zatímco jiné zdroje uváděly až 30 miliard dolarů za stejný rok. Spojené státy americké a Velká Británie tvrdily, že syrský obchod s Captagonem měl hodnotu přibližně třikrát vyšší než veškerý obchod mexických kartelů. 

V roce 2021 mezinárodní sdružení Centrum pro operační analýzu a výzkum (COAR) uvádělo, že je třeba Sýrii již považovat za epicentrum regionálního obchodu s Captagonem. Zpráva k tomu poznamenala, že výroba Captagonu se stala industrializovanější a technicky sofistikovanější než dříve. To nakonec vedlo k tomu, že Sněmovna reprezentantů USA v roce 2022 schválila Captagon Act a požadovala, aby americká vláda vypracovala meziagenturní strategii k narušení a rozbití výroby a obchodu s touto drogou, jakož i pašeráckých sítí spojených s Asadovým režimem. K tomu v loňském roce Bidenova administrativa představila svůj plán. Zde není bez zajímavosti videodokument o tom, jak Captagon, v 60. létech přezdívaný „maminčin malý pomocník“, neboť u žen v domácnosti patřil mezi nejčastěji zneužívané léky, opět  dorazil na německou drogovou scénu.

Jordánsko na své severní hranici vedlo politiku střílet a zabít

Jedna z hlavních obchodních tras Captagonu v posledních letech vedla ze Sýrie na Arabský poloostrov přes Jordánsko. Během prvních pěti měsíců roku 2022 bylo na syrsko-jordánských hranicích zachyceno více než 20 milionů tablet této drogy. Zatímco syrská občanská válka v roce 2022 do jisté míry deeskalovala, násilné střety mezi jordánskými pohraničníky a pašeráky drog na syrských hranicích byly stále častějším jevem. Jordánské bezpečnostní síly přijaly od ledna toho roku vůči obchodníkům s drogami na své severní hranici politiku „střílet a zabít“ a do konce tohoto roku zabily více než 35 pašeráků drog. V květnu 2023 jordánská armáda podnikla výpad na syrské území, kde zabila drogového krále s jeho rodinou.                   

Syrští „vzbouřenci“ v minulých dnech, jak nás o tom informovaly naše sdělovací prostředky, na jimi obsazeném vojenském letišti Mezzeh s patřičnou slávou spálili údajně větší množství pilulek Captagonu. Což ještě neznamená, že po svržení Asadova režimu přestávají drogy ze Sýrie proudit do zahraničí, nebo že tu snad polepšení džihádisté už nikdy nebudou Captagon vyrábět. Ostatně, můžeme si uvést příklad s Tálibánem, který v roce 2021 znovu získal kontrolu nad Afghánistánem. V dubnu 2022 šéf Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda vydal zákaz pěstování máku, jako suroviny pro výrobu opia a heroinu. Nařízení Tálibánu však nemělo na sklizeň roku 2022 žádný dopad, neboť podle Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) se toho roku pěstování máku naopak zvýšilo o třetinu oproti roku předešlému.   

Je pravda, že podle britské společnosti Alsic, specializující se na analýzu satelitních snímků, přišel v roce 2023 prudký pokles. Podle analýzy satelitních snímků v provincii Hílmand na jihozápadě Afghánistánu, která bývala označována za centrum pěstování máku, osetých ploch radikálně ubylo. Jenže i když zde zůstává pěstování opiového máku hluboko pod úrovní největší úrody z roku 2022, letošní data nás nenechávají na pochybách o tom, že se v Afghánistánu pěstování máku navzdory zákazu začalo opět zvyšovat. Například v jihozápadní oblasti, která hraničí s Pákistánem, došlo podle expertů v provincii Hílmand oproti loňsku k prudkému nárůstu, a to o 434 procenta. A v severovýchodní oblasti, která hraničí s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem, letos mákem osetá plocha vzrostla o 381 procento, jak oznámila tisková zpráva OSN citovaná agenturou ČTK.   

rozdíly mezi skupinami organizovaného zločinu a státními institucemi se stíraly

Do roku 2022, spíše než aby zničila pašerácké trasy, se syrská vláda zapojovala do samotného obchodování s touto drogou, což potvrzovaly zprávy, zdůrazňující její rostoucí vazby na obchod s Captagonem. Syrští vládní úředníci úzce spolupracovali se skupinami islamistů na udržení a rozšíření tohoto obchodu. I když je nepravděpodobné, že by měl Damašek plnou kontrolu nad výrobou a obchodem s Captagonem, nepochybně měl silné vazby na organizace a jednotlivce, kteří byli do tohoto obchodu úzce zapojeni. Přitom stát jako významný hráč zhoršoval míru korupce v institucích, protože skupiny organizovaného zločinu beztrestně kooptovaly úředníky. To vytvářelo prostředí, kde se rozdíly mezi skupinami organizovaného zločinu a státními institucemi stále více stíraly. Zde na videu nejnovější důkazy o utajované průmyslové výrobě Captagonu, nyní odhalované syrskými vzbouřenci. Na YouTube lze nastavit v ovládání české titulky.    

Odborníci poukazují na spojitost mezi narkotiky a ozbrojenými konflikty od Myanmaru po Afghánistán a od Peru po Srí Lanku, kde se militantní skupiny zapojily do ilegálních obchodů s některou drogou. A jelikož vysoké marže činí drogy přitažlivými pro aktéry ozbrojených konfliktů, není divu, že k tomu docházelo i při občanské válce v Sýrii. Ve skutečnosti je výroba Captagonu průmyslový proces bez přímé vazby na místní zemědělskou produkci a je tak atraktivní i pro povstalecké skupiny. Je vysoce zisková, vyžaduje jen minimální investice k vybudování potřebné infrastruktury a produkt ve formě pilulek se dá relativně snadno přepravovat. Kromě toho je Captagon militanty zpravidla vyráběn v malých, mobilních dílnách s produkcí až 600 tisíc tabletek týdně, které jsou méně náchylné k odhalení a zničení, než velká pole máku či konopí, určených k produkci hašiše a marihuany, nebo lánů rudodřevu koky, tedy kokainovníku pravého, hlavního komerčního zdroje kokainu.              

V Sýrii předchozí zapojení státních institucí do pašování drog, na rozdíl od pašování jiných výnosných komodit, může nové, poválečné uspořádání státní správy případně upevnit. I když se nelegální výnosný obchod s jinými komoditami, jakými jsou třeba zbraně, po ukončení války jistě utlumí, je nepravděpodobné, že tomu tak bude i v případě poptávky a nabídky drog. Zde vybudované podloudné sítě, vzhledem k ziskovosti a v kontextu zdejší vysoké úrovně korupce, budou s největší pravděpodobností v obchodech s Captagonem pokračovat. Přes všechny očekávané proklamace uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), nově ustavené syrské vlády se mohou, pokud nedojde k důslednému vymáhání právních předpisů a politik týkajících se zneužívání návykových látek, nakonec i rozšířit.

Na závěr se můžete podívat na reportáž Cannel 4 News o tom, jak Captagon změnil Libanon a Sýrii v narkostáty.

               

                

Autor v 80. létech začínal spolu se spisovatelem Petrem Šabachem psaním povídek a fejetonů pro přílohu tehdejšího deníku Práce. V 90. létech se již plně věnoval problematice anomálních jevů a založil později zaniklý časopis Anomal a stejnojmenné nakladatelství. Je autorem několik knížek. Jako příležitostný publicista se nyní věnuje psaní nejrůznějších článků, publikovaných prostřednictvím svého blogu na serveru iDNES, který byl Národní knihovnou ČR zařazen do České národní bibliografie a je archivován v rámci jejího projektu WebArchiv.