V ekonomice se šetří ve spotřebě domácností a v investicích

Ekonomika
4 min.
Fotka od Buffik z Pixabay

Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně nezměnil a meziročně klesl o 0,4 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působila zahraniční poptávka. Zprávu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně zaznamenala pokles poprvé od prvního čtvrtletí 2021.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se zvýšila v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispěl k růstu HPH zpracovatelský průmysl (růst 2 %), skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+1,5 %) a informační a komunikační činnosti (+3,7 %). Pokles nastal v peněžnictví a pojišťovnictví (-7 procent).

Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl +0,4 procentního bodu (růst o 1,6 %), činnosti v oblasti nemovitostí +0,4 p. b. (+4,5 %) a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče +0,4 p. b. (+2,6 %). Negativní vliv mělo stavebnictví -0,2 p. b. (-3,8 %) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,5 p. b.(-2,8 %).

„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v 1. čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností o 3 proc. body a změna stavu zásob ubrala 2,8 procentní body. Pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,8 p. b. a zahraniční poptávka +4,6 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 3,2 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 % a meziročně o 3,9 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (zahrnující investice) klesla mezičtvrtletně o 1,8 % a vzrostla o 0,3 % meziročně. Rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila +43,2 mld. Kč, což ale bylo o 30,9 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 93,7 mld. Kč, bylo tak o 92,7 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,5 %. V meziročním srovnání vzrostl o 9,5 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně vzrostl o 3,3 procenta.

„První odhady hovořily o mírném mezičtvrtletním růstu, ale nakonec je z něj pouze stagnace. Meziroční pokles se navíc prohloubil. Obrázek domácí ekonomiky není dobrý,“ hodnotí statistku Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Slušné tempo exportu, tedy silnější zahraniční poptávka, je hlavním tahounem domácího hospodářství. Koulí na noze je klesající spotřeba domácností. Velmi nízká nezaměstnanost nestačí zvrátit celková očekávání spotřebitelů. Klesající maloobchodní tržby jdou dolů především z důvodu obavy spotřebitelů o svou finanční situaci v budoucnu. Přeci jen inflace je stále velmi vysoká a ta je strašákem číslo jedna.“

Jedním z problémů brzdících ekonomiku jsou vysoké úrokové sazby, upozorňuje Volf. „ČNB drží úroky na 7 procentech a v dohledné době se na tom nic nezmění. Uvolnit podmínky by se mohly nejdříve na přelomu letošního roku. Nižší úročení by pomohlo rozjet ekonomiku,“ dodává analytik.

Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 12,2 procenta.

Celková zaměstnanost vzrostla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 % a meziročně o 1,4 %. Celkem bylo odpracováno o 1,0 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 1,6 %.