Množství CO₂ v atmosféře překročilo kritickou hranici, hlásí z Norska
Množství CO₂ v atmosféře překročilo limit, který stojí v cestě tomu, abychom zabránili oteplení o více než 1,5 stupně, uvedl web norské veřejnoprávní televize nrk.no.
Stanice na Havaji naměřila v květnu průměr 430,2 ppm CO₂. Podle nrk.no je to poprvé, kdy průměrná hodnota v měsíci překročila hranici 430 ppm. Tu většina klimatických modelů stanoví jako limit pro splnění cíle udržet oteplování v rozsahu +1,5 stupně oproti předindustriální sféře. Zatím nikdy překročen nebyl.
Klimatolog Bjørn Hallvard Samset říká, že v posledních letech byl nárůst hladiny CO₂ rekordní. Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii rostly loni emise CO2 o 0,8 %. Zatímco Evropa je o 2,2 % snížila, USA je omezila jen o 0,5 % a ve většině zbytku světa rostou. Nejde zdaleka o tak často diskutovanou Čínu, ale například i Indii. Čína sice na jedné straně staví nové solární elektrárny, avšak na druhé staví i ty uhelné. Celosvětově pak roste spotřeba energie, včetně elektřiny. Vysoká zůstává i spotřeba uhlí, přičemž se čekává, že se ještě několik let udrží. Je tedy zjevné, že samotná enormní snaha Evropské unie o dekarbonizaci zůstává ve většině světa nevyslyšena a její efekt je tak poměrně malý.
„Je to velmi znepokojivé. Překročení takového limitu znamená, že vstupujeme do oblasti, kde budeme mít dramatičtější klimatické změny, extrémnější počasí a tím i větší nejistotu v životech lidí,“ řekl nrk.no norský ministr pro klima Andreas Bjelland.
Například led v Grónsku letos v květnu ztál 17krát rychleji než v jiných letech. Výzkumy podle norského webu naznačují, že pokud teploty vzrostou o dva stupně oproti předindustriální úrovni, téměř všechny tropické korálové útesy v mělké vodě zmizí. Extrémní vedra, která se dříve vyskytovala pouze jednou za deset let, lze nyní očekávat přibližně každý druhý rok. Jedinou částí světa, která masivne dekarbonizuje je ovšem – jak již stojí uvedeno výše – Evropa. Bohužel jí to stojí těžké ekonomické zaostávání.