Inflace v eurozóně klesla níže než se čekalo

Foto. Gerd Altmann z Pixabay

Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na hodnotu 6,1 procenta z dubnových 7 procent. V rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Tempo zdražování je nejpomalejší od loňského února. Před rokem v květnu činila inflace v zemích používajících euro 8,1 procenta. Hlavní podíl na inflaci mělo letos v květnu stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin.

Meziměsíčně se ceny v eurozóně nezvýšily. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii, ty úřad zveřejní v polovině června.

V kategorii potravin, alkoholu a tabákových výrobků inflace v květnu proti předchozímu měsíci klesla o procentní bod na 12,5 procenta. Nadále však byla výrazně vyšší než u neenergetického průmyslového zboží (5,8 procenta) a služeb (pět procent). Ceny energie, které k loňské rekordní inflaci přispívaly velmi silně, v květnu klesly o 1,7 procenta.

„Včera zveřejněné ceny v Německu ukázaly na jejich zvolnění růstu o 6,1 %, takže se není čemu divit, že za celou eurozónu inflace také klesá,“ připomněl Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Dnešní čísla jsou nejen výrazně lepší než v předchozích měsících, ale jsou především nižší, než co čekaly trhy, takže evropská inflace stále velmi rychle zpomaluje. Inflace v eurozóně jde dolů už prakticky půl roku a zdá se, že se na tomto trendu nic měnit nebude. Inflace bude dál ztrácet na dynamice, a to minimálně do října. Loni tou dobou totiž ceny loni kulminovaly a zdražování bylo na vrcholu. Srovnávací základna bude tedy určovat další vývoj inflace. S koncem roku bude velmi záležet na kondici ekonomik zemí platících eurem, především Německa.“

Nejvyšší inflaci z celé dvacítky zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Naopak nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta). Inflace v ČR v dubnu dosáhla meziročního tempa růstu o 12,7 procenta.

Míra inflace ve Francii v květnu klesla z dubnové hodnoty 6,9 procenta na šest procent a je nejníže za rok. V Itálii za květen inflace klesla na 8,1 %. Překvapivě výrazně inflace zpomalila i ve Španělsku. „Jednoznačné důvody zpomalování tempa cenového růstu jsou dva. Ten méně ‚výkonný‘ důvod je chudnutí obyvatel. Ano, slyšíte dobře, lidé na mnoha místech světa reálně chudnou, protože inflace je (navzdory svému zpomalování) stále tak vysoká, že příjmy spotřebitelů ji nestíhají dorovnávat, což vede ke snižování útrat. A tím se vyrovnává ona již zmíněná disproporce mezi (příliš vysokou) poptávkou a (příliš nízkou) nabídkou zboží a služeb. Vedlejším efektem toho je pak zpomalující cenový růst,“ vysvětluje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Druhý a ‚výkonnější‘ důvod je propad cen nejdůležitějších světových komodit: zemního plynu, mědi, pšenice, uhlí a tak dál. Kupříkladu uhlí pro asijský trh je nejlevnější za dva roky, což ukazuje, že jde o globální jev. Proč klesají ceny světových komodit? Světová ekonomika se pohybuje již příliš dlouho na hraně recese. Evropa dokonce v některých oblastech stále propadá. Čína sice není v recesi, ale roste mnohem pomaleji, než se od ní čekalo. Recese znamená mizernou poptávku po komoditách od průmyslu, čímž znovu dochází k vyrovnávání disbalance mezi chybějícími komoditami a energií hlavně v Evropě a poptávkou po nich. Pokles cen komodit a zpomalování celkové inflace je pak jen vedlejším efektem. Svět hospodářsky zpomalil. A takhle pomalu roste, či spíš neroste, již příliš dlouho – už od začátku covidu. Co myslíte, že se v Evropě stane, až bude dál pokračovat v Green Dealu, až přijde ještě víc elektroaut, až přijde další zima, až se jednoho dne nastartuje čínský růst? Sice se inflace už nevrátí na hodnoty z letošní zimy, ale taky to znamená, že se rozhodně nevrátí pod dvě procenta, kde byla v minulé dekádě,“ píše Šichtařová.