Česko navýšilo své zlaté rezervy

Foto: Peggy und Marco Lachmann-Anke from Pixabay

Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.

Komentář SH: Vypadá to jako drobek, ale je to navýšení o 11,4 %.

Centrální banky od ledna do konce března dohromady nakoupily 228 tun zlata, což je o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013. Banky přitom zlato do svých rezerv doplňují už delší dobu. Za loňský rok nakoupily 1078 tun žlutého kovu, což byl celoroční rekord.

Guvernér ČNB Aleš Michl loni zmínil, že by se zlatá rezerva ČNB měla postupně zvýšit až ke 100 tunám. „Plánovaný nákup zlata do rezerv ČNB, o kterém nedávno hovořil guvernér Michl, rozpoutalo lavinu komentářů v médiích. Většina ale porovnává výkonnost zlata jako investice s akciovým trhem a vyzdvihuje výnos akcií za několik málo let. Tato srovnání však nejsou vůbec relevantní vzhledem k důvodům, proč světové centrální banky zlato nakupují,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Od hypoteční krize centrální banky nakupují

Od roku 1989 do roku 2008 byly podle něj centrální banky čistými prodejci zlata a představovaly tak důležitou součást globální nabídky zlata na trhu, v průměru to bylo zhruba 400 tun ročně. Od velké finanční krize v letech 2008 a 2009 se naopak přístup centrálních bank ke zlatu diametrálně změnil a centrální banky začaly zlato do svých rezerv opět nakupovat.

Komentář SH: Na zlatu je fascinující, že nemá žádnou vnitřní hodnotu jako akcie, ani u něj není jasné, že jej někdo bude potřebovat. Jako třeba u potravin. Přesto mu mnozí, a to i centrální bankéři věří. Snad proto, že je tu po tisíciletí a že jeho zásoby nejsou nekonečné.

Razantní změna přístupu centrálních bank podle Ryby může znamenat, že přehodnotily roli zlata v podmínkách pokračující finanční a ekonomické nejistoty. Současný geopolitický chaos a globální finanční nejistota podle něj dál přiživuje chuť centrálních bankéřů po zlatě. Oficiální zlata nyní dosahují přes 36.000 tun, což je nejvyšší úroveň od roku 1992. Dosavadní historické maximum je 38.491 tun z roku 1966.

V posledním desetiletí se zvyšuje trend, kdy centrální banky ukládají své zlato na domácím trhu. Francie navrátila zpět do vlasti 221 tun v letech 2013 až 2016 poté, co německá centrální banka oznámila, že vrátí zpět neboli repatriuje do Německa zlato z Francie a Federální rezervní banky v New Yorku. Polsko také repatriovalo 100 tun z Londýna, což je zhruba polovina jeho celkových rezerv. Mezi další země s významnými repatriacemi v posledním desetiletí patří Belgie, Švýcarsko, Rakousko, Indie, Mexiko, Thajsko, Srí Lanka, Bolívie a Bangladéš. Čína a Rusko ukládají veškeré své zlato na domácím trhu.